Tak to vidím já

O soudnosti rodičů, učitelů i profesionálních instruktorů při výuce lyžování

19.ledna 2007



Rád bych se zde podělil o pár postřehů, které jsem "načerpal" při lyžování. Vše začalo již cca před rokem na Arberu. Na tomto kopci nedaleko Železné Rudy (avšak již na německé straně) je pro veřejnost otevřeno více než 5 sjezdovek, z toho některé modré, jiné červené a také dvě černé, z nichž jedna je hrdě nazývána sjezdovkou "Světového poháru", neb se na ní zřejmě již jednou či dvakrát světový pohár ve sjezdovém lyžování opravdu jel. Sjezdovka nebývá úplně dobře upravená, bývají na ní docela velké boule a i sníh či lépe "povrch" je velmi různý ... od ledových ploten přes slabou vrstvu prašanu až po hluboký sníh. Jinak je sjezdovka docela prudká a vhodná pro "fajnšmekry". Nicméně, loni jsem zde zažil pár rodin, které "vyvezly" svá dítka ve věku (odhadem) okolo pěti let na lyže a přes zjevné neumění svých ratolestí je "nutily" aby danou sjezdovku sjely. Děti tedy se slzami v očích či dokonce s hlasitým pláčem a s pluhem nasazeným na velmi hlubokou orbu danou sjezdovku "sjely". Nechápal jsem a nechápu dodnes co z toho kdo měl. Tedy ... ostatní lyžaři veliké trauma, aby do dětí nenarazili, děti jistě také trauma, že to nedopadne dobře a tak asi pouze rodiče se poté mohli chlubit svým známým, jak jsou jejich děti dobré, že už sjely sjezdovku Světového poháru.


Na tento "zážitek" jsem již zapomněl, ale pouze do té chvíle, než jsem letos lyžoval v Davosu. Konkrétně to bylo na Jakobshornu. Tento kopec je vyhlášený mnoha středně dlouhými sjezdovkami, které se navzájem kříží a tak si člověk opravdu vybere trasy, které se mu líbí a nemusí jezdit stále "dokola" jedno a to samé. Jako všude, kde je sjezdovek více, i zde mají sjezdovky různé obtížnosti. Krásná (i když krátká) je sjezdovka černá. Je také (alespoň ve dvou pasážích) docela prudká a tak i náročná pro dobrého lyžaře. Ovšem, co jsem zažil před pár dny na této sjezdovce, tomu se rozum brání uvěřit. První "zážitek" jsem měl, když jsem na této sjezdovce potkal plužící asi pětačtyřicetileté ženy. Nikdo je ke sjíždění této sjezdovky nenutil, vybraly si jí sami a dobrovolně a o motivaci se lze jen domnívat ... zřejmě byla podobná jako u výše zmíněných rodičů ... možnost pochlubit se přátelům. Ovšem, jedna z těchto dam to bude mít značně ztížené, neb danou sjezdovku sice splužila, ale zřejmě to její sebevědomí posílilo natolik, že se rozjela i na červenou sjezdovku, kde trénovali profesionální závodníci (děti). Tam se zřejmě již cítila jistá (aby ne, když sjela černou) a dopadlo to pádem a příletem helikoptéry s doktorem, takže o svých zážitcích na černé bude moci přítelkyním vyprávět pouze z nemocničního lůžka. Pak jsem na černé potkal také pana učitele a jeho školu. Děti se zřetelně snažily udělat panu učiteli radost a neplužit, ale výsledkem byly četné pády, takže družstvo bylo "rozprsklé" po celé šíři sjezdovky. A když zrovna stáli všichni na lyžích, tvořili lyžařům známého a velmi velmi oblíbeného "hada" a křížili sjezdovku opravdu s přesností až hodinářskou z jednoho konce na druhý. Takže průjezd mezi nimi byl velmi riskantní až zhola nemožný. Motivace pana učitele mě opravdu nenapadá žádná, nehledě na to, že to byl právě on, kdo dělal na sjezdovce svými nevypočitatelnými pohyby největší "paseku". Nicméně, čemu se člověk diví, když se pak setká s ještě větší blbostí. Po chvíli se totiž opakoval podobný scénář ovšem s tím rozdílem, že v roli učitele byl profesionální instruktor z Davosu a jeho skupinka (byť nutno říci, že podstatně menší a tudíž hada netvořící) ještě větších začátečníků. Vůbec jsem nepochopil, co je chce daný instruktor na takové sjezdovce naučit ... snad jedině ... jak si zachránit život a pokud to půjde i zdraví. Vrcholem všeho pak byl okamžik, kdy se mi zatmělo před očima. Daná černá sjezdovka je asi v půlce křížena sjezdovkou modrou, což je docela náročné, neb na modré lze očekávat lyžaře všelijaké a tak v určitý okamžik je třeba při sjíždění černé hleděti vlevo, zda se někdo neblíží po modré. Pohříchu je křížení těsně pod jednou z nejprudších pasáží černé a pokud jsou tam zrovna ledové plotny tak v případě blížícího se nebezpečí zleva to dá docela makačku vypočítat kudy ze šlamastiky. Ale zpět k popisu dané události ... sjíždím si černou a blížím se k nejprudšímu místu ... už jsem skoro u zlomu a začíná se mi odkrývat dané křížení. No a přesně v centru křížení stojí dokonce dvě skupiny a dva profesionální instruktoři a živě diskutují. Byl to okamžik "pravdy" a musel jsem vyvinout veškeré své úsilí (přiznávám, že malé, neb nejsem zkušený lyžař), abych se z dané situace dostal se zdravou kůží. Ovšem ještě větší úsilí mě stálo nezastavit u instruktorů a z plna hrdla jim nevynadat. Ale ... nezastavil! Přiznávám však, že mě k tomu nevedla ani tak zlost ale spíše má malá anglická slovní zásoba co se nadávek týče.

Už je to všechno za mnou a já si v klidu sedím u svého počítače a píši tyto řádky a tak jediné, co se mi při vzpomínkách na tyto události stále vrací je .... PROČ?


15.září 2007

Opět po čase si sedám, abych zaktualizoval svůj web. Je třeba doplnit další zážitek ... stalo se to letos v březnu v Tignes. Tignes je nádherné alpské středisko s neuvěřitelným množstvím sjezdovek. Kromě tradičních sjezdovek modrých, červených a černých jsou zde ještě dva další typy sjezdovek ... zelené (asi pro superzačátečníky) a pak sjezdovky neupravené plné boulí. A právě jedna taková, velmi strmá plná boulí se rozkládá pod horní částí jedné z lanovek vedoucích z Tignes. Nutno poznamenat, že všechny tyto sjezdovky jsou na počátku velmi zřetelně označeny jako sjezdovky neupravené, boulovaté a proto velmi nebezpečné. Přesto jsme tam viděli tatínka se dvěma dětma ve věku okolo deseti let, kterak se snaží "sjet" tuto sjezdovku. No, řeknu vám ... oproti všem předchozím zážitkům tentokrát šlo opravdu rozhodně o zdraví, možná i o život. Všichni v lanovce, bez ohledu na pohlaví, národnost i různost jazyků jsme měli okamžitě jasno a zcela srozumitelným mezinárodním poťukáním na čelo jsem vyjádřili jednotný názor na daného tatínka.

Je už září a mohu se tedy na dané události dívat s jistým nadhledem daný odstupem času, ale stále takovým rozhodnutím nerozumím. A tak prosím laskavého čtenáře, pokud má nějaké rozumné vysvětlení (kromě toho, že se daní "vedoucí" zbláznili), sdělte mi to a ulehčete tak mé mysli. Předem děkuji.