Tak to vidím já

O Červené Barkulce



Všichni tu pohádku dokonale známe a smějeme se hloupému vlkovi. Ale … na naši politickou scénu poprvé vstoupil vlk. A co hůře … dopomohly mu k tomu statisíce Karkulek ve volbách. A vlk se činí. Po chvilce rozkoukávání si (rozuměj svým společnostem, které vlastní) přihrál státní zakázky za stamiliony ba miliardy korun. Vyčkával, co na to Karkulky … ty mlčí. A tak dostal zálusk na větší sousto … privatizace státních podniků … ach, kdo je asi nakonec koupí … třeba státní lesy? V jiné pohádce je při vstupu do lesa cedulka: „Toto je Krakonošovo“. Já nechci vstupovat do lesa (a asi bych tam ani vstoupit nemohl), kde bude cedulka: „Toto je vlkovo“. A tak zatímco se většina Karkulek baví nejapnou krádeží pera pana exprezidenta, či virózou pana prezidenta, vlk se činí. Dokonce je gymnasta! Jak jinak si vyložit veletoč, kdy jeho partaj halasně říká, že odmítne zákon, který by vlkovi (opět tedy jeho společnostem) přihrál do kapsy dalších 5-7 miliard korun. Ano jde o podporu biopaliv. Do poslední minuty byla jeho partaj (a věřím, že včetně mladých anoistů … vlastně vlčátek) proti, ale při hlasování předvedla veletoč hodný gymnastického mistra světa a … no nic „prostě to zařídili“. A vlk pochvalně mručí. Abychom my Karkulky i neKarkulky věděly, co nás čeká, vyjádřil se šéf poslanců partaje (a to dokonce ve veřejnoprávní televizi) jednoznačně … prostě to tak chci a nazdar – protiústavní, neprotiústavní. A sakra. A co na to Karkulky? A co na to média, která ještě vlk nestihl koupit? Mlčí. Ale ne, nemám pravdu … volební preferenci vlčí partaje ROSTOU! Na co všichni čekáme? Tedy pokud na toho slovutného myslivce, který přijde sice minutu po dvanácté, ale ještě nás zachrání a my vyskočíme z vlkova břicha v nažehleném fjertošku, tak ...

Už se proboha probuďme!